Bylo nebylo jedno malebné město, nápadně připomínající Prahu. Také se jím nedalo projet, ale oplývalo krásou a malebností. A jelikož šlo o ohromnou a rozlehlou metropoli, rozdělili si obyvatelé město do 22 obvodů, které měly vlastní vedení. V části číslo 6, která se pyšnila nádhernými univerzitními kampusy, historickými budovami a bohatými obyvateli, si místní správci přestali vážit vlastní důstojnosti a rozhodli se, že si k životu trošku přilepší.

"Kujme pikle, pikle kujme", řekli si a vymysleli ďábelský plán. Zjistili totiž, že občané města zoufale shání byty v oněch nádherných budovách a na běžný nákup nemovitosti nemají dost peněz. "Ale my přece máme byty v naší správní firmě," uvědomili si oni filutové a přemýšleli, jak lidskou hloupost a zoufalství využijí ve vlastní prospěch. "Už to chce jen správného zprostředkovatele, třeba realitku, ať se do toho nenamočíme."

A jak řekli, tak také udělali. Správci začali městské byty za pomocí zprostředkovatele nabízet důvěřivým měšťanům, ale mělo to své podlé podmínky. "Ten byt ti neprodáme, nejprve si jej musíš pronajmout", usmál se filuta blízký správcům a dodal, "Přines prachy, jeden a půl mega a dej je tomu realiťákovi. My ti pak zařídíme privatizaci, samozřejmě za polovinu tržní ceny."

A důvěřiví měšťané nosili, nosili a nosili. Po nějaké době se ale začali ptát, kdy k té slíbené privatizaci vlastně dojde? "Drž hubu a přines další prachy, jinak nedostaneš nic, si v tom až po uši, tak si nevyskakuj", řekl opět onen záludný filuta. Většina okradených měšťanů se bála, ale našli se i tací, kteří vzdorovali.

Zavolali si na pomoc místního lapače vykuků a všech pobudů, Bartoloměje Hospodářského. Ten se pustil do práce a začal celou záležitost vyšetřovat, ale po nějaké době, protože toho bylo tolik, začal přemýšlet, jak si s tím celým poradí - byl poměrně líný a hledal cestu, jak si šplhnout u místních správců. "Hodíme to na realitku, popřeme jakoukoli spojitost, případně to vymlčíme a Bartoloměje povýšíme", řekli si správci a těšili se, jak se zbaví nepříjemné situace.

Bartoloměj příliš neprotestoval. Celé vyšetřování následně pojal tak, aby potřel podlé lapky z realitky, ale zároveň příliš nezasahoval do záležitostí správců oné části města.

Střih, klapka, pohádka se přerušuje. Příběh totiž není dopsaný. Bartoloměj stále vyšetřuje, správci se stále obávají o svůj blahobyt a naštvaní měšťané se stále marně domáhají toho, co jim bylo přislíbeno.

Jak celá pohádka dopadne? Vyhnou se správci odpovědnosti? Bude někdo věřit tomu, že si lidé pronajali městský byt, nosili v igelitkách miliony a správci o ničem nevěděli?

Zda lapkové uniknou spravedlnosti, nebo vše skončí pohledy na západ slunce skrze mříže pohádkové věznice podobné pražské Pankráci, to už je na vás, milí investigativní novináři. Nejlepší bude zeptat se samotného Bartoloměje.

Vše je samozřejmě literární fikce a při psaní této pohádky nepřišlo k úhoně žádné zvíře.

Šalom. Zobrazovat míň