Má tvorba na platformě Médium se pomalu chýlí ke svému konci. S novým rokem se objevují také nové podnikatelské projekty a zároveň se stále častěji setkávám s tím, že jsou mé texty skrze algoritmy otevřené značně omezenějšímu publiku, než tomu bylo dříve. I proto se v následujících týdnech a měsících hodlám věnovat investigativním článkům se zásadním dopadem na tuzemskou společnost, protože mi je již pomyslný rating nezávadnosti mé tvorby vcelku lhostejný. Jako vždy svá tvrzení doložím důkazy v podobě zdrojů, aby mé texty obstály i před těmi nejvíce kritickými čtenáři.

Často se mne sledující ptali i formou soukromých zpráv, odkud pramení má občasná skepse vůči současné Evropské unii. Dnes na tuto otázku v jisté formě odpovím, budu se totiž věnovat právě aktivitám Bruselu na půdě jednotlivých členských států unie, která začínala jako velmi slibný projekt slibující ekonomický růst, volný pohyb a svobodný obchod.

Tématem mého prvního investigativního článku je aktivita spolku Klimatická žaloba. Nezisková organizace usiluje o úspěšné napadení domnělé nečinnosti České republiky v oblasti plnění klimatických cílů soudní cestou. Pokud by spolek uspěl, musely by české vlády svou politiku podřídit trajektorii klimatické politiky Bruselu, tedy razantnímu snižování uhlíkové stopy a souvisejí zmírnění vypouštěných emisí oxidu uhličitého. Podle žalujících totiž Česká republika potírá jejich lidská práva tím, že koná v oblasti ochrany klimatu laxně a nedostatečně.

Společně s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti podal spolek Klimatická žaloba a další osoby zasažené klimatickou krizí žalobu na odpovědná ministerstva a českou vládu. Opírali*y jsme se o odborné posudky, podle kterých stát nepodniká dostatečné kroky k omezování emisí (mitigaci) ani k adaptaci na probíhající změny. Tímto přístupem stát porušuje naše lidská práva i mezinárodní závazky. Cílem našeho úsilí je prosadit ambicióznější a efektivnější opatření.

Klimatická žaloba z.s., nezisková organizace

Výše citovaný text pochází z webových stránek spolku, který se prezentuje jako angažované občanské sdružení. Ve skutečnosti je tomu však trochu jinak, což již spolek nedodává. Aby bylo možné rozměr této zdánlivě banální žaloby pochopit, je třeba nejprve představit klíčové aktéry i s tím, kdo činnost organizace financuje a jaký je také požadovaný výsledek.

Klimatické žaloby se zdají býti občanskou iniciativou. Realita je ale daleko komplikovanější

Český soudní spor iniciovaný spolkem Klimatická žaloba z.s. není na evropské půdě nijak unikátní. V Nizozemsku se s vládou již v roce 2019 soudila nezisková organizace Urgenda. Oproti všem očekáváním však spor vyhrála a soud žalobu spolku s 866 členy potvrdil jako oprávněnou a uložil národní vládě snížit do konce roku 2020 emise skleníkových plynů alespoň o 25 % proti roku 1990, což vedlo k masivnímu omezení aktivit společnosti Shell, která byla dalším cílem klimatických aktivistů. Separátní žalobu proti společnosti Shell následně o rok později podala další nezisková organizace, Milieutdefensie, která opět před nizozemskými soudy zvítězila a společnost Shell byla odsouzena ke snížení vypouštěných emisí do roku 2030 o 45 %, ačkoliv jí soud nebyl schopen přikázat, jak má tohoto cíle dosáhnout. Podobné spory proti tamní vládě vedly i německé spolky Deutsche Umwelthilfe a BUND 30, které opět po vzoru nizozemské Urgendy dosáhly vítězství a soud v Berlíně-Braniborsku následně roku 2023 vyřkl jasný verdikt - německá vláda musí přidat a klimatická opatření zrychlit, zejména v oblastech budov a dopravy. Dnes nemá smysl vyjmenovávat země, kde neziskové organizace kvůli klimatu- takové státy na území Evropské unie již nadále neexistují.

Po prvotním úspěchu Urgendy získali aktivisté napříč Evropou naději a aby toho nebylo málo, Evropská unie těmto iniciativám také náležitě otevřela možnosti financování. U zrodu české neziskové organizace Klimatická žaloba stál Martin Abel. Ten spolek v roce 2021 založil a také kontaktoval právní kancelář Frank Bold Societes z.s., další neziskovou organizaci, aby mu v jeho snaze žalovat český stát zajistila právní servis. A stalo se - žaloba byla roku 2021 podána nejprve k českému správnímu soudu, který následně rozhodl po vzoru těch evropských ve prospěch aktivistů - stát podle soudců nekoná dostatečně, ale soudní moc nemá dostatečné páky, aby si plnění klimatických cílů vymohla. Žaloba tedy putovala od správního soudu k Nejvyššímu správnímu soudu, jehož verdiktem byl ale původní rozsudek zrušen a celá věc byla předána k dalšímu projednání. Spolek Klimatická žaloba následně podal dovolání k Ústavnímu soudu a byl opět neúspěšný. Soud sice konstatoval pochybení ze strany české vlády, nicméně také konstatoval nedostatečnou oporu v české legislativě, aby dal aktivistům za pravdu.

V roce 2025 cesta české klimatické žaloby u tuzemských soudů skončila. Aktivisté nyní na svých stránkách avizují následné dovolání k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburgu, který má jejich jednání posvětit a pomyslně přebít českou soudní soustavu verdiktem, jehož síla je díky Lisabonské smlouvě z roku 2009 vyšší a právně vymahatelná orgány Evropské unie.

Nenápadná žaloba může stát Českou republiku dotace i suverenitu. Snahu aktivistů od začátku financuje Evropská komise

Mnozí se nyní jistě ptají, kdo to celé platí? Odpověď se skrývá v registru Financial Transparency System, tedy v samotných útrobách evropských rozpočtů. Evropská unie totiž utrácí peníze dvojím způsobem. Nejčastěji rozdělí balík vybraných peněz do programů napříč členskými státy a následně financuje již realizované projekty - česká vláda projekt prvně profinancuje, poté podá k evropským úřadům žádost o uhrazení a pokud je vše v pořádku, Evropská unie prostředky zašle odpovědným státním, krajským nebo obecním institucím. Ten druhý způsob, tedy přímé financování, je zásadně méně transparentní a pokud si občané Evropské unie přejí znát příjemce financí zaslaných Evropskou unií napřímo, musí se spolehnout pouze na obecná data. Systém FTS, tedy veřejně dostupný registr vyplacených evropských prostředků, je pro takové šťouraly jediným nástrojem, skrze který se dá výše a účel vyplacených prostředků dohledat.

Neziskovou organizaci Klimatická žaloba z.s., která vede několikaletou soudní bitvu, již od počátku její existence financuje Evropská komise skrze přímý grant ve výši 58 tisíc euro, tedy zhruba milion korun - spolek má však nasmlouváno na svou činnost skrze Evropskou unii až 393 tisíc euro.

Foto: Financial Transparency System, Evropská unie

Výpis nasmlouvaných a spotřebovaných prostředků, které byly z rozpočtů Evropské unie vyplaceny české neziskové organizaci Klimatická žaloba z.s.

Aby toho nebylo málo, právní zástupce spolku, další neziskovou organizaci Frank Bold Societes z.s., taktéž financuje Evropská komise a od roku 2021 jí zaslala podporu ve výši 1,49 milionu eur, tedy zhruba 38 milionů korun. To ale není všechno. Frank Bold Societes je financována i z dalších propojených zdrojů, jak organizace ostatně dodává i ve vlastní výroční zprávě za rok 2024.

Foto: Frank Bold Societes z.s., výroční zpráva, rok 2024

Jen za rok 2024 zaslaly advokátům spolku Klimatická žaloba z.s. evropské fondy a na ně napojené nadace více než 20 milionů korun. Přes 2,8 milionu dodala i Česká republika z národního rozpočtu.

Na otázku, kdo to celé platí, je tedy jednoduchá odpověď. Neziskovou organizaci Klimatická žaloba z.s. i neziskovou organizaci Frank Bold Societes z.s. z většiny financují evropští a čeští daňoví poplatníci. Tato informace je snadno ověřitelná nejen skrze systém FTS Evropské unie, ale i skrze výroční zprávy za roky 2021, 2022, 2023, 2024 u organizací Klimatická žaloba z.s. i Frank Bold Societes z.s.

Pokud evropský soud žalobu potvrdí, Česká republika může přijít o dotace i suverenitu

Onen pomyslný pes je zakopaný právě v nadřazenosti evropského práva nad tím českým. Aktivisté financovaní Evropskou unií vyčerpali na sklonku roku 2025 veškeré dostupné právní prostředky v České republice, čímž přenesli soudní proces na evropskou půdu, konkrétně k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Ten však musí rozhodovat nikoli na základě české, nýbrž na základě evropské legislativy. A Evropská unie razanci klimatických opatření nezpomaluje, nýbrž naopak zrychluje. V říjnu unijní exekutiva potvrdila cíl snižování emisí o 90 % a stále usiluje o karbonově neutrální ekonomiku, což je pro tuzemské firmy i množství občanů ekonomickou utopií. Na tom ale nezáleží. Evropský soud totiž může v případě nedodržování verdiktu značně přitvrdit.

Prvním krokem je zahájení takzvaného infringementu podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (TFEU). Tento nástroj unie běžně využívá například proti Polsku, Maďarsku, Slovensku, ale i jiným zemím, které buď netransponují směrnice v požadovaných termínech, nebo nedodržují pravomocné rozsudky evropských soudů. V této fázi je na místě upozornění, ale následně i pokuty ve výši až 1 milion eur denně, které se mohou ve zvláštních případech navýšit. Dalším krokem je využití směrnice 2020/2092 a související krácení dotací i příspěvků z evropských rozpočtů pro dotčený členský stát. Dnešní Maďarsko v této fázi již je a Evropská unie odmítá zemi vyplatit zhruba 12 miliard eur z relevantních fondů, což logicky zasahuje i do ekonomického zdraví země. Třetí a nejzávažnější sankcí je odebrání hlasovacích práv podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Když členský stát nedodržuje platnou legislativu či výrok soudní instance, může přijít o slovo u evropského stolu.

Jak je známo, Česká republika dosud netransponovala do tuzemské legislativy ani směrnici ETS 2, natož pak směrnice EPBD a klimatický zákon. Přijetí těchto směrnic je možné skrze soudní výrok ze Štrasburgu vynutit, uzná-li soud, že jsou práva aktivistů ze spolku Klimatická žaloba z.s. apatií české vlády dotčena. Verdikt navíc není možné napadnout a je nadřazený jakémukoli českému soudu, včetně toho ústavního.

Klíčové je však jediné - soudy na úrovni jednotlivých členských států jsou jeden po druhém obcházeny a vše je financováno z rozpočtů Evropské unie.

Cíl je jediný - Evropská unie si zajišťuje dostatečné páky na vzpurné členské státy

Plíživě vyhlížející klimatické žaloby jsou dnes přítomné ve většině států, zejména pak v těch nejvzpurnějších. V Polsku tamní žalobu podala organizace Client Earth - na svou snahu získala z rozpočtů Evropské unie 3,88 milionů eur. V Maďarsku žaluje vládu spolek Friends of the Earth Hungary, opět financovaný Evropskou unií, konkrétně částkou 28,61 milionů eur, tedy více než 700 miliony českých korun.

Foto: Financial Transparency System, Evropská unie

I klimatickou žalobu v Maďarsku financuje Evropská unie, ale rozpočet je proti té české o mnoho vyšší. Neziskové organizaci Magyar Termeszetvedok Szovetsege byly dosud zaslány stovky tisíc eur a další peníze má organizace dostupné k čerpání.

V Německu vede celkem 68 klimatických žalob proti vládě i soukromým společnostem, mimo jiné firmám Volkswagen a Mercedes, nezisková organizace Deutche Umwelthilfe. Její snahy opět financuje Evropská unie skrze dotace a granty ve výši 13,36 milionů eur. A podobných případů jsou desítky, včetně toho českého.

Celý systém je přitom až děsivě geniální. Pokud Evropskou unií financovaní aktivisté neuspějí u lokálních soudů, přejdou dříve či později případy k soudům evropským, které jsou vázány přijatou legislativou a místy až drakonickými emisními cíly, které marně kritizují ekonomičtí i bezpečnostní odborníci, jmenovat lze například všeobecně respektovaného Mojmíra Hampla. Jakmile žaloby uspějí, mají evropské úřady pomyslně nabito a mohou kdykoli vzpurné státy pokutovat, tlačit do přijetí nepopulární legislativy a vymáhat právo i skrze sankční a represivní opatření.

Je tak jen otázkou času, kdy uspěje také iniciativa neziskové organizace Klimatická žaloba z.s. Nejde ale o snahu několika občanů o záchranu planety, nýbrž o organizovaný a Evropskou unií precizně naplánovaný i financovaný nástroj, jak obejít národní justiční soustavy členských zemí a vynutit si v klimatické politice poslušnost po dobrém a když na to přijde, klidně i po zlém. Česká nezisková organizace Klimatická žaloba dne 26. února 2026 oznámila dovolání k Evropskému soudu pro lidská práva. Příběh tedy stále pokračuje a zdaleka nekončí.

Dovětek autora

Dříve jsem vždy na závěr psal, že kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Je tomu skutečně tak a ještě více to platí u textů unikátních, které popisují dnešní svět reálně a pragmaticky. Toto úsilí je vzácné a autoři, kteří by se na témata dívali objektivně či nezaujatě, pomalu mizí ze světa konzumujícího informace, které bez přidané hodnoty publikum pouze ubezpečí ve vlastních světonázorech. Pokud Vás text zaujal a hodnotu v něm spatřujete, podpořte mne komentářem, ať už negativním či pozitivním, sdílením, nebo také i přímo finančně, protože již nic, ani tento text, nevzniká bez nákladů v podobě času, znalostí a úsilí. Kritiky mohu ubezpečit, že se svou tvorbou již brzy skončím a než se tak stane, pokusím se, aby mé články byly zpracováním, tématy, ale i kvalitou skutečně unikátní, nebo se tomuto cíli alespoň maximálně přiblížily.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Napsat článek

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.