Politici lžou, protože jsou lidé líní číst. Když je nikdo neusvědčí, vznikne něco doslova šíleného, jak ukazují případy akceleračních zón a Národního klimaticko-energetického plánu.
Téma absurdních nápadů v "zelené politice" i ve věci vymezování akceleračních zón rozdělím na tři díly. Nelze totiž celou anabázi pochopit bez potřebného kontextu.
Každý politik potřebuje k realizaci vlastní, často zcela neefektivní či bizarní koncepce, jediné dvě věci - podkladovou studii, kterou zpracuje někdo, kdo potvrdí jeho teze a dostatečně obsáhlý a nudný legislativní dokument, který nikdo nechce skutečně přečíst.
Středobodem státní politiky v oblasti OZE, tedy i akceleračních zón, se stala studie vytvořená týmem SEEPIA při Univerzitě Karlově z roku 2024.
Na základě tohoto materiálu došlo k vytvoření Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), z něhož vychází i Hladíkovy akcelerační zóny, agrovoltaika, koncepce zeleného vodíku a další oblasti, které stát dotuje desítkami miliard korun ročně.
„Klíčové předpoklady všech scénářů definovala státní správa, která je diskutovala se stakeholdery.“
Politici moc dobře věděli, co schvalují. A jak dokážu níže, neustále o tom, co schválili, také lhali.
Tohle je jen úryvek. Text napsal Thomas Paukner a celý vyšel na Facebooku — otevřít autorův profil. Autorská práva k textu náleží jemu; tenhle web je neoficiální fanouškovská stránka.